Jak jsem dnes v noci potkala Miloše

Konec Devadesátek. Procházím Brnem a potkám Miloše Zemana, našeho premiéra. 

Přijdu k němu a říkám > Ahoj Miloši, podívej, mám tady tvoji fotku z mladých let < a ukazuji mu černobílou malou fotografii, portrét z boku jako na pas. >Jsi to ty, ne? < 

 >Jooo, jsem to já. Štramák, co? Odkud ji máš ?< 

 Já na to. >Počkej, přijdu hned zase za Tebou, ale napřed tu fotku ukážu kamarádům.<

 Odskočím za kamarádama. Za chvíli se vracím, najdu ho na terase restaurace, zrovna se chystá jíst polévku, má obrovský talíř a vedle polévkovou mísu s naběračkou. Říkám mu > počkej, dám si s Tebou, naberu ti ji do talíře, jenom si potřebuji odskočit na toaletu.<  

Probudím se a dojdu na záchod.